osobní
osobní (język czeski)[edytuj]
- wymowa:
-
- znaczenia:
przymiotnik
- odmiana:
- (1.1-2)
przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik osobní osobní dopełniacz osobního osobní osobního osobních celownik osobnímu osobní osobnímu osobním biernik osobního osobní osobní wołacz osobní osobní miejscownik osobním osobní osobním osobních narzędnik osobním osobní osobním osobními stopień wyższy osobnější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik osobnější osobnější dopełniacz osobnějšího osobnější osobnějšího osobnějších celownik osobnějšímu osobnější osobnějšímu osobnějším biernik osobnějšího osobnější osobnější wołacz osobnější osobnější miejscownik osobnějším osobnější osobnějším osobnějších narzędnik osobnějším osobnější osobnějším osobnějšími stopień najwyższy nejosobnější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik nejosobnější nejosobnější dopełniacz nejosobnějšího nejosobnější nejosobnějšího nejosobnějších celownik nejosobnějšímu nejosobnější nejosobnějšímu nejosobnějším biernik nejosobnějšího nejosobnější nejosobnější wołacz nejosobnější nejosobnější miejscownik nejosobnějším nejosobnější nejosobnějším nejosobnějších narzędnik nejosobnějším nejosobnější nejosobnějším nejosobnějšími
- przykłady:
- składnia:
- kolokacje:
- (1.1) osobní tajemník → osobisty sekretarz
- (1.2) osobní auto → samochód osobowy
- synonimy:
- antonimy:
- hiperonimy:
- hiponimy:
- holonimy:
- meronimy:
- związki frazeologiczne:
- etymologia:
- uwagi:
- źródła: