stabilní

stabilní (język czeski)

wymowa:

znaczenia:

przymiotnik

(1.1) stabilny

odmiana:

(1.1)

przypadek	liczba pojedyncza				liczba mnoga
	m żw	m nżw	ż	n
mianownik	stabilní				stabilní
dopełniacz	stabilního		stabilní	stabilního	stabilních
celownik	stabilnímu		stabilní	stabilnímu	stabilním
biernik	stabilního	stabilní			stabilní
wołacz	stabilní				stabilní
miejscownik	stabilním		stabilní	stabilním	stabilních
narzędnik	stabilním		stabilní	stabilním	stabilními
stopień wyższy stabilnější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik stabilnější stabilnější dopełniacz stabilnějšího stabilnější stabilnějšího stabilnějších celownik stabilnějšímu stabilnější stabilnějšímu stabilnějším biernik stabilnějšího stabilnější stabilnější wołacz stabilnější stabilnější miejscownik stabilnějším stabilnější stabilnějším stabilnějších narzędnik stabilnějším stabilnější stabilnějším stabilnějšími
stopień najwyższy nejstabilnější przypadek liczba pojedyncza liczba mnoga m żw m nżw ż n mianownik nejstabilnější nejstabilnější dopełniacz nejstabilnějšího nejstabilnější nejstabilnějšího nejstabilnějších celownik nejstabilnějšímu nejstabilnější nejstabilnějšímu nejstabilnějším biernik nejstabilnějšího nejstabilnější nejstabilnější wołacz nejstabilnější nejstabilnější miejscownik nejstabilnějším nejstabilnější nejstabilnějším nejstabilnějších narzędnik nejstabilnějším nejstabilnější nejstabilnějším nejstabilnějšími

przykłady:

składnia:

kolokacje:

synonimy:

(1.1) pevný, stálý, ustálený

antonimy:

(1.1) labilní

hiperonimy:

hiponimy:

holonimy:

meronimy:

wyrazy pokrewne:

związki frazeologiczne:

etymologia:

uwagi:

źródła: